Jaén určitě patří k objevování Španělska. Přesto, že neleží u moře a nenajdete v něm nejslavnější katedrály. Jaén má svoje unikátní a tak trochu skryté kouzlo, které si můžete vychutnat bez nájezdů turistů.
Olivový olej
Jaén je hlavní město stejnojmenné provincie, která zajišťuje 25 % celosvětové produkce olivového oleje. Kopcovitou krajinu pokrývají širé lány olivovníků a je až neuvěřitelné, jak ten obraz nebere konce. V České republice se pohled z okénka jedoucího dopravního prostředku celkem rychle proměňuje – pole, lesy, louky, vesnice, města. Nejsme zvyklí, že bychom hodinu jeli třeba kukuřičnými poli.
V oblasti Jaénu jedete a všude jsou olivovníky. Ale pozor, není to vůbec jednotvárné, krajina se průběžně mění, vlní, uspořádání a vzhled stromů i plantáží se taky střídá. A mezi těmi olivami se občas přece jen objeví i jiné stromy nebo skály. Pořád se před vámi otvírají nová panoramata a pořád je to fascinující. Je to jako zelené moře.
Kde jinde tedy vzkoušet olivový olej a zkoumat jeho výrobu. Po městě najdete několik obchodů s delikátními produkty a nejedno muzeum v regionu ukazuje nástroje a procesy výroby.
Památky
Kdybyste měli v Jaénu strávit jen jeden den, doporučuju vám navštívit hrad Castillo de Santa Catalina, katedrálu na náměstí Plaza de Santa María a arabské lázně s muzeem Centro Cultural Baños Árabes.
El Castillo de Santa Catalina
Hrad leží na kopci vysoko nad městem (820 m n. m.), takže je z něj vynikající rozhled do kraje. Na město Jaén, na olivovníková pole, na hory okolo. Zbyly z něj obvodové zdi, věže, pár sálů a historické záchody, zbytek jsou hlavně rozvaliny zarostlé pestrými květy. Kousek od hradu se tyčí velký kžíž. Ten je taky vidět z různých částí města a výhled od něj nemá chybu.
První osídlení kopce sahá až do doby bronzové. Hrad postavili Mauři v 8. století n. l. Už v polovině 13. století se ale podařilo kastilskému panovníkovi Ferdinandovi III. dobýt hrad zpět. Píšu „už“, protože v nedaleké Granadě se Mauři drželi až do roku 1492, tj. o 250 let dýl… Hrad byl částečně přestavěn podle aktuálních potřeb.
Dalším významným obdobím pro historii hradu byly napoleonské války. Francouzi hrad zabrali a částečně zničili, částečně upravili k obrazu svému. Roku 1931 se hrad stal národní kulturní památkou. Na den sv. Cataliny 26. 11. se prý konají výšlapy na kopec s následným pečením sardinek. Jak krásně španělské…
Vstup v dubnu 2024 stál 3,50 €/osoba, lístky se kupují v automatu u vchodu, platba jen kartou. Z mašinky vyjede několik papírků, z nichž některé si odebere pan zmocněnec. Druhý pán nám ukázal, kde si QR kódem stáhnout audioprůvodce v angličtině a vysvětlil nám, jak prohlídku nejlíp absolvovat. Audioprůvodce byl posunutý o několik čísel a pár čísel se nestáhlo, ale i tak jsme si něco rádi poslechli. Třeba legendu o zlém ještěrovi 😀
Trochu záludná je doprava na hrad. Leží totiž hodně na kopci a cesty k němu vedou hodně oklikou a hodně vzhůru. Dá se to jít pěšky, ale ne vždycky má člověk dost energie nebo času. Autobus č. 30, který jede až nahoru, funguje jenom o víkendu a o svátcích. Ostatní autobusy MHD staví daleko a na vrchol se pak stejně musíte vyškrábat sami. Ještě je možnost využít turistický autobusík, jenže ten má velmi omezenou provozní dobu a stojí 10 €/osoba. Nejvíc lidí se tam asi dopraví autem…
My jsme tam měli cestu ve čtvrtek a rozhodli jsme se jet taxíkem. Po centru jich pořád jezdí hodně a hlavní stanoviště mají na náměstí Plaza de San Francisco. Nasedli jsme hned a stálo nás to nahoru 9 € i s dýškem. Dolů jsme šli pěšky – nejdřív po klikaté silničce a pak jsme narazili na pěšinu, tak jsme se vydali po ní. Zřejmě to nebyla oficiální cesta, navíc byla hodně strmá, ale díky ní jsme se podívali ke zbytkům městského opevnění a nakonec jsme se dostali až do města. Pak jsme seběhli spoustu schodů ve spoustě zapadlých uliček a bylo hotovo.
Odkaz na oficiální stránky hradu zde.
Catedral de Jaén – Santa Iglesia Catedral de la Asunción de la Virgen
Katedrála na nás udělala velký dojem hned před vchodem na náměstí Santa María. Fasáda je nádherně zdobená a člověk (= já) na ni mohl zírat do nekonečna, než ji pořádně prozkoumal. Uvnitř jsme si prošli hlavní prostor, sakristii, podzemní kryptu, nadzemní galerie. Součástí prohlídky je i spousta sálů s výstavou obrazů a nejrůznějších církevních předmětů. Dokonce v trezoru jsme byli. K vidění toho bylo opravdu hodně.
Katedrála v sobě nese prvky předchozího gotického kostela, hlavní část je renesanční, ale jelikož ji stavěli několik staletí, promítly se do výzdoby i barokní tendence. Kromě toho, že hned na první pohled zaujme laika (= mě), je významným pokladem i pro znalce historie, umění a architektury. Při naší návštěvě zrovna probíhala zkouška na večerní koncert, střídali se hudebníci a sbor, pak všichni najednou, připravili nám krásný zážitek…
Vstupenka v dubnu 2024 stála 7 €/osoba, v ceně byl i audioprůvodce v angličtině. Jak se dalo čekat, byla tam samá jména a data, takže jsem to moc nevnímala. Kuba byl v poslechu poctivější. Pozor na otvírací dobu, katedrála měla odpoledne „siestu“ a v neděli byla otevřená jen navečer, je potřeba to zkontrolovat předem.
Odkaz na oficiální stránky katedrály zde.
Centro Cultural Baños Árabes
Tyhle lázně vznikly už před více než 1000 lety. Po dobytí města kastilským panovníkem Ferdinandem III. v polovině 13. století se funkce lázní dočasně zachovala, pak se ale do nich nastěhovaly koželužny. Na konci 16. století přímo na tomto prostoru si hrabě Fernando de Torres y Portugal, 1. hrabě de Villardompardo a 7. místokrál Peru (to nejsou 3 různé osoby, ale jména a tituly jednoho šlechtice) postavil palác.
Palác tu stojí dodnes a je v něm umístěna spousta výstavních a muzejních prostor. V podzemí jsou k vidění pozůstatky oněch arabských lázní, dnes nejrozsáhlejší dochované ve Španělsku. Tím, že se dostaly do podzemí, hvězdičkovitými průduchy už dnes neproudí denní světlo jako dřív. Pro vytvoření dobové iluze jsou v otvorech umístěné žárovky. Přítmí probouzí fantazii o tom, co se tam kdysi mohlo dít. Ve své době to určitě byl velmi důležitý a důmyslně propracovaný prostor.
V paláci nad lázněmi najdete expozice z různých oblastí zdejšího života v různých dobách. Je toho k vidění opravdu hodně. Zároveň jsme do dosti částí budovy neměli přístup, asi je to jak kdy. Vzhledem k tomu, že je vstup zdarma a že i tak toho bylo k dispozici hodně, necítili jsme se ošizení. Bylo to moc zajímavé a návštěvu určitě doporučuju.
Odkaz na oficiální stránky centra zde.
Další místa
Když budete mít času vic, zajděte si ještě k historiké nemocnici Antiguo Hospital San Juan de Dios, do parku s vyhlídkou u býčí arény Plaza de Toros, nebo Parque de la Concordia. Pokud se budete „motat“ v centru, zřejmě vás nemine náměstí Plaza de la Constitución a Plaza de San Francisco, což je určitě dobře.
Ve městě se nachází velké množství krásných historických kostelů a já se přiznávám, že v nich mám naprostý zmatek. Jedná se například o San Bartolomé, Santa María Magdalena, San Ildefonso, Real Monasterio de Santa Clara.
V Jaénu jsme narazili na spoustu krásně pomalovaných zdí. Místní graffiti jsou často opravdová umělecká díla. Našli jsme je v ulicích Las Murallas, Puerto Alto, Caridad, María Zambrano a dalších, je potřeba chodit a mít oči na stopkách.
Historické centrum města má starobylou atmosféru, působí útulně a přátelsky. Směrem k nádraží a parku de la Concordia je zase velmi živý moderní cvrkot, takže se to dobře doplňuje. Když už budete v Jaénu, zvažte taky návštěvu měst Úbeda a Baeza.
Další tipy, zkušenosti a zajímavosti z Jaénu, Úbedy a Baezy připravuju, přihlaste se k odběru newsletteru, ať vám nic neunikne…